Díky projektu Matematika bez bariér máme již druhým rokem v řadě k dispozici data o vzdělávacích potřebách žáků při příchodu do první třídy.
Do projektu se zcela dobrovolně zapojili učitelé z více než 1000 základních škol z ČR a nově i SR, kteří provedli v aplikaci Včelka diagnostiku předmatematických a raných matematických dovedností s 18 000 prvňáčky, kteří v září 2025 nastupovali do školy. Jejich učitelé se tak dozvěděli, jaké vzdělávací potřeby v oblasti matematiky jejich noví žáčci mají. V tomto ročníku byla nově k dispozici výrazně podrobnější data, která umožnila přesnější statistické vyhodnocení. Projekt probíhal ve spolupráci s NPI a pod záštitou MŠMT. S analýzou dat pomáhá PAQ Research.
Dle analýzy PAQ Research vzorek dat strukturou téměř přesně odpovídá školám v ČR z pohledu skladby žáků i velikosti a umístění školy. Na grafech níže je vidět srovnání populace českých ZŠ a škol, která se účastnily projektu Matematika bez bariér (v grafech jako "Školy v MBB"). Čím více se podobají šedé a fialové tvary, tím reprezentativnější vzorek škol je. Vypovídající hodnotu modulů pro testování jednotlivých dovedností uvádíme níže v podrobných výsledcích.
Ve všech čtyřech ukazatelích se zúčastněné školy s populací výrazně překrývají. Průměrný podíl žáků-cizinců je 0.1 % oproti 0.1 % v populaci, podíl žáků se SVP 0.0 % oproti 0.0 %, míra opakování ročníku 0.01 oproti 0.01 a nedokončení ZV 0.04 oproti 0.04. V těchto základních ukazatelích jsou tedy školy zapojené do projektu velmi blízko celé populaci českých ZŠ
I na SES ose se obě distribuce výrazně překrývají. Průměrný SES index vychází 0.12 ve vzorku a 0.14 v populaci. Zúčastněné školy jsou socioekonomicky velmi podobné celé populaci českých škol.
Níže uvedené závěry vychází z analýzy PAQ Research.
Celkové skóre je soustředěné okolo 53.3 %, medián vychází 52.8 %. Výsledky tak neleží ani u spodní hranice, ani u stropu škály, takže už v 1. ročníku poměrně dobře rozlišují rozdíly v připravenosti mezi dětmi.
Mezikrajské rozdíly ve výsledcích existují, ale nejsou dramatické. Nejvyšší medián má Olomoucký kraj (55.6 %), nejnižší Ústecký kraj (47.4 %). V rámci vzorku tedy nejde o ostrý regionální zlom, ale o spíše mírnější variabilitu mezi kraji.
Se zvyšujícím se znevýhodněním školy klesá i průměrné matematické skóre. Korelace -0.25 ukazuje, že sociální rozdíly jsou patrné už v 1. ročníku.
Znevýhodněnější školy mají zároveň vyšší podíl žáků z jazykové menšiny: v Q1 je to 3.5 %, v Q5 8.1 %. Dohromady tyto grafy ukazují, že SES gradient v matematice jde ruku v ruce s odlišnou verbální a jazykovou skladbou škol.
Souvislost mezi úspěšností ve verbálních úlohách a matematikou je silná: děti s vyšší úspěšností v těchto verbálních úlohách mívají i vyšší matematické skóre.
Věk dětí ve vzorku se posouvá přesně tak, jak čekáme: děti s odkladem jsou v průměru starší o zhruba 10.2 měsíců. Samotný vyšší věk ale ještě neznamená vyšší matematickou připravenost.
S rostoucím znevýhodněním škol se mění i vstupní složení žáků včetně podílu odkladů. Podíl odkladů roste z 19.6 % v Q1 na 26.1 % v Q5.
Celkově děti s odkladem nevycházejí jako matematicky napřed: průměrné celkové skóre mají 51.1 %, zatímco děti bez odkladu 53.7 %. Vyšší věk tedy sám o sobě nevyrovnává rozdíly v připravenosti.
Distribuce ukazují, že skupina s odkladem není jednoduše posunutá směrem k vyšším výsledkům. Naopak se u více dovedností překrývá se skupinou bez odkladu nebo zůstává níže, což odpovídá interpretaci, že odklad častěji souvisí se slabší připraveností dítěte.
Děti s odkladem měly o 2,1 p.b. nižší pravděpodobnost správné odpovědi než děti bez odkladu.
Děti s odkladem měly o 4,5 p.b. nižší pravděpodobnost správné odpovědi než děti bez odkladu.
Děti s odkladem měly o 6,3 p.b. nižší pravděpodobnost správné odpovědi než děti bez odkladu.
Děti s odkladem měly o 5,3 p.b. nižší pravděpodobnost správné odpovědi než děti bez odkladu.
Děti s odkladem měly o 5,9 p.b. nižší pravděpodobnost správné odpovědi než děti bez odkladu.
Mezi dětmi s odkladem a bez odkladu nebyl statisticky významný rozdíl.
Mezi dětmi s odkladem a bez odkladu nebyl statisticky významný rozdíl.
Děti s odkladem měly o 3,9 p.b. nižší pravděpodobnost správné odpovědi než děti bez odkladu.
Mezi dětmi s odkladem a bez odkladu nebyl statisticky významný rozdíl.
Mezi dětmi s odkladem a bez odkladu nebyl statisticky významný rozdíl.
Děti s odkladem měly o 3,9 p.b. nižší pravděpodobnost správné odpovědi než děti bez odkladu.
Mezi dětmi s odkladem a bez odkladu nebyl statisticky významný rozdíl.
Mezi dětmi s odkladem a bez odkladu nebyl statisticky významný rozdíl.
Mezi dětmi s odkladem a bez odkladu nebyl statisticky významný rozdíl.
Mezi dětmi s odkladem a bez odkladu nebyl statisticky významný rozdíl.
Anonymizovaná zdrojová data jsou k dispozici k výzkumným účelům. Na další analýze dat pracují výzkumníci mimo jiné z PAQ Research, University of Eastern Finland, americké MIT a další.
V případě zájmu o dataset nás můžete kontaktovat na emailu podpora@vcelka.cz.
"Skryté mezery v době nástupu do školy mohou vést u dětí k rozdílům v jejich startovních pozicích pro výuku, což ztěžuje schopnost skutečné porozumět navazujícímu učivu. Základní školy totiž předpokládají, že děti získají určité dovednosti už v mateřských školách, zatímco mateřské školy spoléhají, že je pokryje výuka v první třídě. To často vede k vytvoření zmíněných mezer, které je těžké odhalit během výuky, a děti si je mohou nést i do vyšších ročníků. První dva roky ve škole předurčují úspěch těch budoucích. Proto jsou pevné základy získané již v předškolním věku zásadní."
PaedDr. Renata Wolfová
hlavní metodolog aplikace Včelka
renata.wolfova@vcelka.cz
“Máme velkou radost, že se nám i druhým rokem podařilo přesvědčit přes 1000 škol, aby dobrovolně v aplikaci Včelka provedly diagnostiku matematických dovedností s nastupujícími prvňáčky. Potvrdilo se, že učitelky a učitele jejich žáci skutečně zajímají a chtějí jim pomoci s plynulým přechodem z MŠ. Věříme, že takto unikátní a rozsáhla data pomohou v diskuzi o změnách RVP i odkladech školní docházky.”
Ing. Michal Hudeček
jednatel firmy Levebee (aplikace Včelka)
michal.hudecek@vcelka.cz
"Jednou z největších překážek učení je neporozumění výchozí úrovni dovedností. Obzvlášť v matematice, která staví nové učivo na porozumění tomu předcházejícímu. Zároveň není v silách učitele se takto do hloubky věnovat všem. Skvělá příležitost pro technologie."
Mgr. Jan Vöröš Mušuta
MŠMT, ředitel odboru rovného přístupu ke vzdělávání a podpory pracovníků v regionálním školství
Jan.VorosMusuta@msmt.cz
